Den I.
Den – I . Galaktické brány Alfa, Beta a Gama
Po seskupení všech dílů jedné ze čtyř galaktických bran (alfa, beta, gama nebo delta) a kliknutí na tlačítko – připravit skok se my objevila u mé domovské základny na mapě X-1 nová brána.
Alfa – Beta – Gama
Když jsem proletěl touto pro mě novou bránou, čekala na mě na druhé straně malá skupinka Steinerů. Byl jsem překvapen, protože tyto typy NPC jsem dosud znal jako neškodný, tady však po mě začali pálit hned, jak spatřili mou vesmírnou loď. Jednoho po druhém jsem je sestřelil základní kreditoru municí. Po zneškodnění posledního z nich se my objevili na této GG mapě dva porty v prostředku mapy. Pravý port, na který sem zvyklý mě s největší pravděpodobností vrátí na mou základnu. Zde mám možnost prodat suroviny. Využil jsem ale port levý, abych prozkoumal další části vesmíru. Po patnácti sekundách my radar oznamoval další výskyt NPC, nyní to bylo čtyřicet Lordákií. Žádný větší problém jsem v tom neviděl, abych je nerozprášil na prach. Mordoni my už z větší části ničili plášť mé vesmírné lodi, zvlášť v GG Gama jsem si musel dávat už pozor na mé štíty. Ve čtvrté části se snažilo přerušit bádání v hlubinách vesmírů 80 Saimonů. Lítal jsem však pryč od nich a čekal jsem, až se nashromáždí všichni na jedno místo. Prolítával jsem těsně okolo nich, jednoho jsem vždy zamířil, zničil a tak jsem to opakoval. V nejobtížnější z těchto bran by my ubírali moc života, kdybych stál na místě a střílel, takto se my zdá ničení efektivnější a časově výhodnější a bez závažnější nutnosti oprav. Dvacet Devolárií, které pomalu letěly na mě ze všech stran, jsem nemusel mýt žádný strach. Opět jsem počkal na seskupení NPC na jednom bodě a manévroval jsem v kruhu okolo nich. Takto mě NPC nemohli zamířit a já jednoho za druhým sestřelil. Na další vlnu by se však měli vydat pouze dobře vybaveny lodě typu Vengeance nebo Goliat, protože osmdesát Kristallinů je už pořádný stádo NPC, který jsou rychlý a společně ubírají hodně. Opět jsem nechtěl, aby mě vetřelci obklopily ze všech stran. Opatrně jsem sundával jednoho za druhým. Poškozený cíle se my chtěli schovat do rohů mapy. A to buď do horního levého, nebo dolního pravého. Buď jsem je sundal za jejich cesty, nebo jsem si je nechal na konec, to v případě že jsem byl blízko rohu a má cesta do středu by vedla přes zbytek stáda nebo v nebezpečné radiační zóně. Sedmou vlnu jsem řešil přesně jako kolo páté. Osmdesát Sibelonitů bylo lehčí sestřelit než celý houf malých kris. Předposlední kolo se šestnácti Kristallonama zprvu vypadalo jako ničení Devolarií nebo Sibelonů, ale musel jsem si dát pozor zvlášť u Gamy, aby do mě poškozený NPC při úniku do rohu nestřílelo. Řešeni je takový, že přestanu kolem něj kroužit a poletím těsně za ním. Musel jsem nejdřív odlákat zbytek houfu jiným směrem. Poslední závěrečná vlna obsahuje pouhých třicet NPC. Nevýhoda je však v tom, že vám ubírají hodně a kvůli jejich vysoké rychlosti nemáte čas se opravit. Do tohohle kola jsem se zvlášť připravil, prohazoval jsem uridium aby má loď nabrala více životů (u Gamy). Nelitoval jsem použít tu nejlepší munici a rakety, které jsem na palubě měl. Všechny NPC jsem zahnal do rohu, aspoň mam čas se už opravit. Opatrně letím je dodělat, musim si však dát pozor, na sobě jich může být víc a já bych se nestihl vrátit do bezpečné vzdálenosti. Nakonec jsem to však celý přetrpěl. Proletěl jsem levým portem a má firma my uznala a poslala výhru.
Admirál no_way_out